Zdroj: Pixabay.com; Host.cz
Muži, kteří nenávidí ženy, první kniha z trilogie Milénium, která proslavila jejího švédského autora Stiega Larssona. Všechny tři díly této trilogie byly sice poprvé vydány až po jeho smrti, ale dočkaly se velkého ohlasu a Larsson se i po smrti stal druhým nejprodávanějším autorem beletrie na světě za rok 2008.
Tato první část trilogie se stala také předlohou dvou filmů se stejným názvem, nejdříve ve Švédsku, později v USA.
Jedná se o detektivku, dá se zařadit do kategorie „severských detektivek,“ mnou oblíbených už jen díky většinou skvěle napsaným příběhům a promyšleným zápletkám (z tohoto okruhu můžu doporučit také skvělé knihy autorské dvojice Lars Kepler).
Hlavním hrdinou knihy je novinář Mikael Blomkvist, který má pro starého Haralda Vangera udělat neobvyklou věc – vyšetřit zmizení jeho vnučky Harriet Vangerové, ke kterému však došlo před 40-ti lety. Mikael ani nedoufá v žádný výsledek, ale poté, co se seznámí s nepřekonatelnou hackerkou Lisbeth Salanderovou, nabírá situace poněkud jiné obrátky. Tento sice neobvyklý pár, ale zato dokonalý tým začne brzy rozkrývat historii celé rodiny Vangerů a na světlo světa vychází jedno překvapení za druhým.
Z mého pohledu patří tahle kniha mezi hodně zdařilé a velmi čtivé, a to i se svými 536 stranami. Neustále se tu něco děje a čtenář by nejspíš knížku nejradši ani neodložil.
V průběhu čtení knihy mě překvapovaly neustálé zvraty, náhlé a někdy až dost nepravděpodobné. Bylo jich opravdu hodně, takže mi knížka připadala spíš jako jeden velký zvrat. Ale nejspíš právě díky tomu se stala četba tak poutavou.
Za výhodu považuji také to, že v knížce nebylo příliš popisováno a vykreslováno násilí, nalezené mrtvoly, spousta krve a tak. Věřím, že ne každému to vadí, ale slabší povahy to třeba ocení.
Častokrát se může stát, že čtenář netuší, co se v knize právě děje. To ale neplatí o postavách příběhu, jejichž zapeklité plány se čtenář většinou snaží rozluštit. A i když ho to může někdy štvát, tak jako mě, zpětně se vše dozví a nestačí se divit, jak se tohle všechno mohlo odehrát a přihodit.
Kniha se tedy může zdát trochu nejasná, navíc taky kvůli vztahům mezi hlavními postavami nebo již zmiňovaným nečekaným změnám ve vývoji příběhu. Rozhodně to ale neubírá na čtivosti a mém kladném hodnocení.
Co mi ale na knize trošku nevyhovovalo, byly někdy až moc zdlouhavé pasáže o ekonomice a jiných odborných věcech. Vzhledem k tomu, že mě tahle oblast příliš nezajímá, byly pro mě tyto pasáže hůř pochopitelné a zbytečně rozsáhlé.
Tímto jsem se tedy pokusila zmínit ty nejpodstatnější dojmy, které ve mně kniha zanechala a doufám, že vy jste už teď rozhodnuti zařadit tento kousek do svého seznamu knih k přečtení.