Juliette

RECENZE: Na první pohled

Autor: Aneta W.

Na první pohled se dokážeme zamilovat, dokážeme druhé lidi odhadnout, pochválit i odsoudit. Dokážeme udělat životní rozhodnutí. Na první pohled to musí přece vyjít. Sázka do loterie, nemyslíte?

Nakladatelství Host Brno přišlo před nedávnem s románem Na první pohled od francouzského spisovatele Grégoira Delacourta. Na první pohled to vypadá jako trefa do černého. Dívka v červeném kabátku na obálce stojí na osamělé silnici uprostřed ničeho a neví si rady. Love story jako vyšitá. K tomu tu máme i národnost samotného autora. Francouz! Ti už od přírody oplývají vlastnostmi přímo stvořenými pro beznadějnou červenou knihovnu. Mají Paříž, město zamilovaných, mají Provence a pole plná levandule, mají Eiffelovu věž, Monu Lisu a také vrozený francouzský šarm. Francouzům koluje román v krvi. Teď se to však moc nepovedlo.

Po světě chodí dva lidé, kteří by se při normální teplotě vzduchu nesetkali. Jenže ten den vzduch přímo jiskřil elektrickým výbojem. On byl obyčejný automechanik žijící obyčejný život. Ona byla krásná. Opravdu krásná. Podobná herečce Scarlett Johansson. Ale ztrácela kvůli tomu samu sebe. Všichni viděli pozlátko, ale nikdo už neviděl čokoládu zabalenou uvnitř. A přesto se setkali. On a ona. Jeanine a Arthur. Svět se zbláznil.

Obyčejný příběh, který si chce hrát na neobyčejný s překvapivým koncem, který se tváří jako nepřekvapivý.

Celou dobu provází čtenáře filozofování nad vším, co se zrovna namane. Hodnota krásy, všednost, stereotyp, osamělost. Celkovou beznaděj podtrhují verše básníka Jeana Follaina. O pesimismus opravdu nebude nouze.

Začněme hlavním poselstvím příběhu – krása není vše. Tolikrát omílané téma, prodiskutované, otřepané a laciné. Nevím, jestli zrovna „krása“ a „perfektní život“ je výhra. Humor i ironie prochází příběhem ruku v ruce a hned po prvních odstavcích je jasné, že o typický romantický příběh rozhodně nepůjde. Ironie drásá čtenářovy oči a iluze dokonale zastiňuje skutečnost.

Ještě větší beznaděj je připravena pro samotného čtenáře. Pojem přímá řeč je pro tento příběh pouhým výkřikem do tmy. Neexistuje. Španělská vesnice.

Grégoire Delacourt se v naší domovině proslavil románem Seznam mých přání, který vyšel v roce 2013. Je to však již jeho druhý debut. První kniha nesoucí název L’écrivain de la famille u nás nevyšla.

Jestli se to autorovi povedlo? Nevím si rady. Dát nevinnou inteligentní dívku do kůže hollywoodské krásky ověnčené peprnými skandály není asi ta nejlepší volba. A Arthur? Tragéd na první pohled. A zrovna jemu se na prahu dveří objeví Scarlett Johansson číslo dvě? Moc velká náhoda. Je to uskutečnitelné? Stejně pravděpodobné jako že mi na hlavu spadne meteorit. Kniha něco ztrácí. Něco podstatného jí chybí. Silně pokulhává za Seznamem mých přání, spisovatelovo druhým románem.

[vsw id=“UPeQwfOpYXk“ source=“youtube“ width=“500″ height=“400″ autoplay=“no“]

Exit mobile version