Zdroj: Host.cz
Po knížce Nonstop knihkupectví pana Penumbry jsem sáhla víceméně naslepo, zaujala mě především svou anotací a do jisté míry možná také zvláštním názvem. A nebylo to špatná volba, i když fantasy není zrovna můj šálek kávy. Ale i přesto mi kniha přišla čtivá a příznivci tohoto žánru určitě budou mít svůj pohled na věc.
Kniha je prvotinou amerického autora Robina Sloana, vystudovaného ekonoma a praktikujícího novináře, a byla vydána roku 2012, v České Republice o rok později nakladatelstvím HOST. Byla původně zpracovaná formou povídky a kromě tohoto díla má spisovatel na kontě jen později dopsanou „předmluvu“ této knížky – Ajax Penumbra 1969.
Vypravěčem celého příběhu je Clay Jannon, mladý web designér, který kvůli ekonomické krizi přišel o práci a tak se zoufale snaží najít jakékoliv místo. Začne tedy pracovat v Nonstop knihkupectví pana Penumbry, malém nevýrazném knihkupectví, které ale vůbec není obyčejné, jak později zjistí. Moc lidí tam nechodí, ale ti, co ano, jsou pořád ti stejní a vlastně si nikdy nic nekoupí. Vždycky si totiž chtějí vypůjčit knihu ze „zadního inventáře.“ Po tom, co Clay neudrží svoji zvědavost a nahlédne do jedné z knih, rozhodne se přijít všemu na kloub. Spolu se svými kamarády – podnikatelem Neelem a zaměstnankyní Googlu Kat pátrají za pomoci počítačových vymožeností a jsou zavedeni až k šifrovaným zprávám. Ani oni sami si nejspíš nedovedou představit, kam až je pátrání zavede.
Hned ze začátku mě zaujal jasný a konkrétní úvod. U jiných knížek jsem zvyklá, že nějakou dobu nevím, o čem a o kom se na začátku píše, ale tady bylo všechno hezky vysvětleno už na prvních řádcích. A pokračovalo to tak i v průběhu knihy. Čtenář by vždycky očekával nějaký náhlý zvrat, nějaký překažený plán, který čtenáře donutí číst dál, ale nic takového se většinou neobjeví.
V celé knize hrají velkou a důležitou roli počítače, internet a vůbec podobně zaměřené vynálezy. Tím se může kniha stát zajímavá i z teoretického hlediska. Často se v ní také popisuje, jak to chodí a vypadá v Googlu a i pro „neinformatiky,“ jako jsem já, to může být zajímavé. Nabízí se ale otázka, jestli je to takhle i ve skutečnosti. Častokrát jsem přemýšlela, jestli všechny ty chytré programy vážně existují.
Další důležitou úlohu má v průběhu fiktivní trilogie Kroniky dračích písní. Jde o velmi oblíbené knihy z dětství jak Claye, tak Neela a v průběhu knihy jsou neustále připomínány a zaplétány do děje. Ti dva jsou jimi tak posedlí, že s knihami ztotožňují většinu toho, co prožívají. Hlavně ke konci knihy už mi to ale připadalo trošku otravné. Bohužel právě na konci se odhalí ten pravý důvod toho, proč jsou tyto knihy tolik opěvované. Ony s tím vším totiž opravdu úzce souvisí…
Celkově se mi na knize líbí propojení knih – v tomto případě knih sahajících až do daleké historie – s nejnovějšími technologiemi.
A to dělá knihu netradiční, neobvyklou a rozhodně zajímavou.