Zdroj: gannett-cdn.com
Příběh Zlodějka knih začíná a končí smrtí, protože smrt má hlavní slovo – je vypravěčem příběhu. „Nikdo nežijeme věčně.“ Jedna z prvních vět, kterou toto válečné drama začíná, výstižně vystihuje děj příběhu. Zlodějka knih je silný, emotivní příběh o síle slov, která probouzí v lidech lidskost a naději v časech nacistického Německa.
Fillm je adaptací knižního bestselleru australského Markuse Zusaka, který natočil britský režisér Brian Percival.Hlavní hrdinkou příběhu je dvanáctiletá Liesel (Sophie Nélisseová), která byla odebrána své matce a poslána k náhradním rodičům na druhou stranu Německa. Ztráta matky nebyla jedinou ránou, protože dalekou cestu nepřežil její mladší bratr. Liesel se tak ocitá sama v rodině laskavého Hanse Hubermanna, ale ne příliš vlídné ženy Rosy. Liesel navíc neuměla číst a psát, takže začátek v nové škole byl pro ni těžkou zkouškou.
Liesel si postupem času v nové rodině zvykne, naváže přátelství se sousedem Rudym a sblíží se s novou rodinou. Její nevlastní otec Hans, pro ni namaluje ve sklepě na zdi abecedu. Liesel se začíná učit číst a psát a především najde velké zalíbení v knihách, které jsou pro ni oporou.Do jejího života vstoupí Max. Uprchlý žid, kterého ukrývají s rodinou ve sklepě. Hans se cítí zavázán Maxově rodině, tak v této nebezpečné době Maxe ukryje, i když si je vědom, že riskuje život celé rodiny. Jeden z okamžiků, kdy je v příběhu ukázaná lidskost a nesobeckost, která byla vzácností.
Zatímco Němci knihy fanaticky pálí, zlodějka knih je bere z popela. Němci oslavují Hitlera, zlodějka knih křičí, že ho nenávidí.
Film byl velmi dobře obsazen. Sophie Nélisse postavu Liesel zvládla s obdivem. Její hlavní postava, která nás provází celým filmem se v průběhu děje neomrzí a vzbuzuje napětí. Otec Hans v podání Geoffreyho Rushe byl další dobrou volbou. Vlídnost a naději, kterou rozdával nebylo těžké uvěřit.
Téměř jediné, co kazí celkový dojem a je překážkou k úplnému ponoření do děje, je skutečnost, že film odehrávající se v Německu, je v anglickém jazyce. I když všichni mluví angličtinou s německým přízvukem, přirozenosti filmu nesoulad jazyka s okolím neprospívá.
Zlodějka knih je válečným dramatem, ale pravé drama nevidíme na bojištích a v kalužích krve. Tato skutečnost Zlodějku knih odlišuje od jiných válečných příběhů. V ději neočekávejte mnoho zvratů, napětí vzbuzují silné emoční situace, ukázka pomíjivosti a křehkosti lidského života a nejistých zítřků. „Protože na konci již nejsou slova, ale jen mír“.